Bella Italia – letos podruhé

Zatímco v Praze každé ráno vychází chladnější a chladnější slunce a obloha šedne a šedne, já si dopřávám azurové nebe a 21°C. Ale nemyslete si, nejsem tu na dovče. Jsem tu na 14-denním workshopu zaměřeném na Monte Carlo simulace v lékařských aplikacích v programu EGSnrc.

Dnes jsem přistála na letišti Marco Polo v Benátkách. Z okénka letadla to vypadalo, že je letištní plocha jen o pár centimetrů výš než hladina moře. Netroufám si říct, že jsme přistáli na pevné zemi. V Benátkách si člověk nemůže být jistý.

Benátky však pro tentokrát vidím jen zhůry.  Dnes na ně nemám čas, musím vlakem do Miramare, kde se nachází ICTP (International Centre for Theoretical Physics), organizátor workshopu.

Castello di Miramare aneb Hluboká nad mořem

Po příjezdu nelením, v hostelu si jen batoh odhodím a už si to k moři valím. Slunce se pomalu blíží k obzoru a já si vychutnávám dechberoucí pohledy na moře a mramorový zámek.

Směle se vydávám do zámeckého parku, kde krapítek bloudím. Ve stínu cypřišů je občas vidět zamilovaný páreček. Trošku mě to píchne u srdíčka, ne že ne.

Kromě zámku, ICTP a několika drahých hotýlků tu nic není. Ale do Trieste  je to kousíček – asi 12 minut vlakem. Tak třeba zítra…