Peak District – Z Sheffieldu do Castletonu

Dost bylo měst, historických staveb, zámků a muzeí. Je na čase vydat se do divočiny.

IMG_20160827_102727
V pátek jsem si sbalila svého věrného přítele, pana Batoha, a spolujízdou (Bla bla car, žádné stopování!) se vydala do Sheffieldu, města v podhůří Peak District, kde jsem přespala jako couchsurfař u mladého anglického páru. Přesněji Charlotte je rodilá Angličanka, zatímco její přítel Andy je půl Němec půl Američan a seznámili se na Novém Zélandu. Asi si dovedete představit, že to byl vskutku příjemný a inspirativní večer plný vyprávění o dalekých zemích.
Couchsurf to byl velmi luxusní, neboť jsem spala na posteli v hostinském pokoji. Andy mi pomohl naplánovat trasu, vyfotila jsem si jejich mapu Peak Districtu a po společné snídani jsem se vydala na svou pouť do Castletonu vzdáleného 16 mil.
IMG_20160827_082932

Po táhlém stoupání z Sheffieldu jsem po prvním z mnoha setkání s ovcemi stanula na vrcholu Higgar Torr a konečně se rozhlédla po kraji.

IMG_20160827_103341
To čumíš na mě?
IMG_20160827_103501
Mýtné, holčičko!
IMG_20160827_111002
Higgar Torr
Vyhled z Higgar Torr
Výhled z Higgar Torr

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Při sestupu z Higgar Torr jsem se zanořila do lesa kapradin a přes vřesoviště mířila do vesnice Hathersage. Sluníčko zašlo a spustilo se typické anglické mrholení.

IMG_20160827_111700
Kapradí vetší než já 😀
IMG_20160827_121220
Ach to věčné anglické mrholení…
Pasouci se kravky v Haethersage
Pasoucí se kravky v Hathersage

V Hathersage jsem měla v plánu napojit se na pěšinu vedoucí podél řeky až do Castletonu. Poněkud jsem nezvládla odhad vzdálenosti na vyfocené mapě a asi tak míli jsem si zašla. Jak já jsem si nadávala! Ne kvůli vzdálenosti, ale cestička podél řeky byla bahnitá a kluzká a v mých teniskách to rázem pěkně čvachtalo. Hořce jsem vzpomínala na své pohorky, které si spokojeně odpočívají v botníku v Seči.
V jednu chvíli mi parádně podjela kopýtka a se svým rozkošným baťůžkem jsem se dlouhá široká natáhla pěkně do blátíčka. V tu chvíli jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet. Říkala jsem si, že mě takhle zřízenou nebudou chtít pustit do hostelu. Ale což, nejsem žádné béčko. Vyštrachala jsem se z bahýnka zpátky do stoje a kluzmo pokračovala dál. K mé velké úlevě jsem brzy došla na louku, kde pro změnu číhaly nástrahy v podobě úzkých průchodů mezi kamennými zídkami. Párkrát jsme se s panem Batohem kapánek šprajcli.
IMG_20160827_153805

Na hostel jsem se dotrmácela kolem půl páté. Bolel mě celej člověk. Jak vypadala moje šlapíta v promáčených teniskách vám radši nebudu říkat.

Youth hostel v Castletonu. £16/noc.
Youth hostel v Castletonu. £16/noc.

Ve chvílích, kdy se mi začaly do hlavy vkrádat chmurné myšlenky ,,Už nemůžeš, Kateřino, co sis to zase vymyslela!“ stačilo, aby se mi na krku zhouplo srdíčko od Davida a já si řekla:,,Kateřino, ty tam dojdeš, jinak si toho kluka nezasloužíš!“ A došla jsem.

P.S. Údolí, kterým jsem šla, se jmenovalo příznačně Hope Valley.

A na závěr tohoto vyprávění tématická písnička.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *