Postřehy z Ruska č.2
- Rusové jsou strašně moc milí, hodní a ochotní lidé – vždy usměvavou paní myjící nádobí v kantině v institutu počínaje, Marinou, prodavačkou lístků na nádraží Bolšaja Volga nekonče. Pozor, toto tvrzení nemá nic společného s ruskými ostrými lokty, když se potřebují někam dostat. Pak neznají slovo promiňte.
- Překvapilo mě, jak jsou tu řidiči ohleduplní k cyklistům. Včas zpomalují a předjíždějí je velkým obloukem.
- óčeň vkúsnoe moroženoe – fakt nejlepší, jaké jsem, kdy jedla.
- Alkohol tu po 22. hodině nekoupíte.
- Bez pasu jste nikdo. V životě jsem tolikrát nepotřebovala pas jako tady. Nosíme ho neustále při sobě.
- V Moskvě prakticky neustále procházíte detekčními rámy a svá zavazadla podrobujete rentgenové kontrole nejen při vstupu do památek, ale pokaždé při vstupu na nádraží a v metru si vás a vaše zavazadlo mohou vybrat k namátkové kontrole. Někteří z naší skupiny měli to štěstí neustále.
- Pozor, jízdenku na vlak nevyhazujte po jejím zkontrolování průvodčím. Mohlo by se stát, že zůstanete uvězněni na vlakovém nástupišti. Někde totiž vede východ z nástupiště přes turnikety.
- Pivo je tu katastrofa. Točené vypadá jako jablečný džus. Jediné, co se jakžtakž dá pít, když je dobře vychlazené a občas i s pěnou natočené, je Ratminskoe.
- Jedna značka piva se jmenuje Češskoe. S českým pivem toho má ale pramálo společného. Obchodní značka je holt obchodní značka.
- Rusko – země kontrastů. Viz ilustrační foto.
